Okolo roku 1930 se tým profesora Absolona intenzivně věnoval zpřístupnění propasti Macocha a přilehlých jeskyní po řece Punkvě. Karel Divíšek byl velmi obětavým potápěčem, který se významně zasloužil o otevření této tzv. Mokré cesty v roce 1933.

Oldřich Liška (* 7. srpna 1910, Praha; † 5. března 1981) byl významný český dálkový plavec a otužilec. Společně s T. K. Divíškem (pozn. 1) zahájili otužileckou sezónu v neděli 2. října 1949 plaváním v ponorné říčce Punkvě; tato tradice se ujala a plave se každoročně (až na pár výjimek, kdy to nebylo možné) první říjnovou neděli. Teplota vody v Punkvě bývá okolo 8°C, což je (někdy i podstatně) méně než na otevřených vodách touto dobou.

Zájem zimních plavců o plavání na Punkvě narůstá, kapacita je přitom omezená. Proto bylo letos rozhodnuto, že se poplave ve dvou termínech: v sobotu 5. října 2013 odpoledne a následující neděli dopoledne. Letos se zúčastnilo celkem 207 otužilců. V sobotu plavala necelá stovka účastníků, především z moravských oddílů, hosté z Polska a někteří pražští plavci. Přes 120 otužilců, zejména z českých a slovenských klubů, přijelo plavat v neděli.

David Čech - vícenásobný přemožitel La Manche, Michal Moravec - ředitel soutěže a další plavci na nedělním nástupu před plaváním.

Před plaváním jsme se vydali na prohlídku Punkevních jeskyní s průvodcem a výkladem. Mohli jsme tak obdivovat Galerii, Zrcadlové jezírko nebo Anděla. Na dně propasti Macocha byl výklad doprovázen hudbou. Poté jsme došli na přístaviště I a nasedli do loděk. Ty plavce na 300m přepravily přes mělké úseky, které pro hromadné plavání nejsou vhodné; plavce na 100m dovezly až na přístaviště II u Masarykova dómu.

Pak už přišlo na řadu to hlavní – proplavat proraženými tunely ven z jeskynního systému, na přístaviště III ve výtoku Punkvy v Pustém žlebu. Na trati jsme míjeli potápěče, kteří byli připraveni pomoci, pokud by někdo měl při plavání problém. V úzkých chodbách se žádné závodění nekonalo, plavci se spíše drželi ve skupinkách, tak jak vlezli do vody, a vychutnávali si nezvyklý zážitek.

Plavci na lodičce a během vlastního plavání v jeskyních.

Po doplavání zbývalo jediné – dopravit se pěšky nebo ekovláčkem do hotelu Skalní mlýn, v jehož restauraci jsem se mohli najíst a načerpat tak vydané kalorie, a rozloučit se s přáteli.

Bodování do Českého poháru v zimním plavání je z nesoutěžní akce spíše jen symbolické v porovnání s jinými závody, které budou následovat. První body v sezóně 2013/2014 byly rozdány a můžeme uvést následující skutečnosti: Zimní plavci, kteří plavali na letošní Punkvě 300m, mají prvních 9 bodů. Ti, kteří plavali 100m, mají 2 body, a ti, co neplavali, mají pouze vyplavané třídy z předchozí sezóny. V soutěži oddílů vede I. Plavecký klub otužilců Praha, následovaný brněnským Fidesem a Jihlavským plaveckým klubem.
 

(pozn. 1 = O začátcích plavání na Punkvě se lze dočíst zejména v článku o Oldřichu Liškovi a ve vzpomínkách Václava Žídka. Podle zmínky v prvním článku to vypadá, že 2. října 1949 na Punkvě plavali 3 plavci – Divíšek, Liška a ještě někdo. Ve vzpomínce paní Divíšková v druhém článku hovoří o celé skupině plavců – což nevylučuje, že mohla být dvojčlenná, nebo se také mohlo jednat o jiný rok. Pokud by někdo věděl jméno třetího plavce nebo přesnější informace k říjnové Punkvě 1949, rád bych tento detail doplnil. V druhém článku je mj. hezky popsáno, jak Liška plaval na Punkvě v létě 1949 na své půzkumné plavbě, poté, co cigaretami uplatil strážce.)