V polovině prosince roku 2014 se do akce vložil oddíl Fides. Za přímého dohledu ambasadora Jirky a vrchního rozhodčího Michala Moravce se v nedělním odpoledni v Dunajské Stredě během 36 minut zvedl počet českých plavců ze tří na šest a slovenských pak z nuly na dva. Fides tak získal prvních pět ledových mílařů, včetně nejlepšího ženského světového výkonu. Magda Okurková si se vzdáleností 1680 metrů poradila za 24:05 minuty.  Na Silvestra si v Praze na Vltavě míli po osmé zopakoval Ram Barkai, podruhé Jirka Neuman se Zdeňkem a k nim se svojí první ledovou mílí přidal Jakub Valníček.

Rosťa se v současné době nachází ve druhé desítce pohárového pořadí mužů. Splnil první tři dílčí cíle sezóny (výhra v obou mistrovstvích a duatlonu) a má stále teoretickou šanci na vítězství i v Českém poháru. O ledové míli se zmínil Petru Miholovi až ve čtvrtek odpoledne, za necelých 48 hodin pak bylo hotovo. Otázkou byl výběr lokality. Uvažovalo se o Svratce v Komíně a v Bystrci, zásadní zlom přinesl až rozhovor Petra s Michalem Moravcem ve čtvrtek večer: „Peťo, v sobotu dopoledne je v Blansku trénink, voda je tam tři stupně, zůstane určitě pod pět, řeka je nevyzpytatelná, přehradu odpouštějí až 16 hodin denně!“

Plavečtí trenéři pracují u nás převážně 11 půldnů v týdnu, kvůli Rosťovu programu bylo nutné akci přeložit na sobotní odpoledne. Většina účastníků sobotního tréninku v Blansku zůstala , Pelikánovi připravili člun. Při vlastním pokusu se stal důležitým orientačním bodem. K dokonalosti pak přivedl svoji přípravu Michal Moravec, který přivezl dokonale zpracované možné varianty trasy.

Ve 14 hodin 17 minut zahájil Rosťa pokus úvodním krátkým úsekem. Po něm pak následovalo „pouhých“ šest  247 metrových rovinek. Lom v Blansku nenabízí příliš orientačních bodů a Rosťova trajektorie nebyla zdaleka ideální. Přesto brzy plaval s rezervou na rekordní výkon. Podle toho byla i nálada na břehu. „Kolik je ten výkon Wandratsche? 21:38? To by mělo vyjít!“, glosoval brzy situaci Pavel Paulen.
 

Za necelých 21 minut bylo hotovo. Nejlepší světový čas překonal Rosťa o více než minutu. Při lepší orientaci by dokázal stlačit čas dokonce pod 20 minut. Poté se sám oblékl a po vyklusání a rozehřátí se podělil o svoje dojmy, které později ještě doplnil: „Šel jsem do toho po hlavě, i když jsem věděl,  že to bude bolet. První úsek byl na rozplavání, nic jsem necítil, první rovinka byla seznamovací s tratí, která pro mě byla neznámá. Určitě by mi pomohlo, pokud bych měl na trati dvě bójky, abych jel co nejpřesněji. Takže jsem trochu kličkoval. Nicméně jsem se snažil soustředit pouze na dech a frekvenci záběrů, abych moc neupadal díky studené vodě do pomalého tempa. Když jsem byl v polovině pokusu, začínal jsem toho mít pomalu dost a cítil jsem zpomalení… v tu chvíli jsem si trošinku rozvrhl zbytek sil, abych vydržel posledních dlouhých 500 metrů. Krize přišla až na posledním 250 metrovém úseku, kde jsem cítil, že už nic necítím, nohy nespolupracovaly a ruce podobně. Po doplavání už klasika, pomalé rozmrzání a únava, která se dostavila až druhý den. Každopádně jsem cítil velkou rezervu. Moc děkuji všem, kteří mě přímo na místě podpořili, bez nich by to bylo mnohem horší.“ 

Další ledové pokusy budou nyní nejméně na osm měsíců díky tuzemských teplotám vod přerušeny. V aktuálním pořadí národů je Česká republika na výborném pátém místě s deseti úspěšnými pokusy osmi ledových mílařů, Jirků Kuřiny a Neumana (se Zdeňkem  mají dva úspěšné pokusy),  Zdeňka Tlamichy, Jakuba Haška, Petra Miholy, Jakuba Valníčka a světových rekordmanů Magdy Okurkové a od soboty také Rostislava Vítka. V Českém poháru nastupují za Fides pravidelně oba slovenští ledoví mílaři. Dvojčata Dezider a Ondrej Pékovi zdolali ledovou míli již během své druhé (!) otužilecké sezóny. Ještě větším paradoxem je pak další plavec Fides, vídeňský Josef Köberl. Jeho ledová míle byla dokonce jeho úplně první významnější akcí v zimním plavání; až posléze začal soutěžit.

Pro web sepsal Martin Dubina, fotografie Dalimil Marek a Pavel Paulen, schéma Michal Moravec