Monografie pojednává o různých aspektech reakce a adaptace lidského organismu na působení chladu se zvláštním zřetelem na extrémní chlad. Tomu jsou vystaveni ve sportu maratónští plavci, horolezci, vodáci, triatlonisté, sportovní otužilci a často také lyžaři, v profesní oblasti potápěči, vodní záchranáři, členové horské služby, vojáci a všichni, kteří jsou nuceni pracovat v drsných klimatických podmínkách. Adaptace na chlad se týká samozřejmě i běžné nesportující populace. Diskutují se možnosti adaptace na teplotní změny, ale též potenciální rizika a způsoby jak se jich vyvarovat. Autor, sám bývalý sportovní otužilec a maratónský plavec, na základě vlastních přes 30 let prováděných výzkumů i poznatků ze světové literatury uvádí reakci a adaptaci týkající se tělesné teploty, krevního tlaku, změn plazmatického objemu, neesterifikovaných mastných kyselin, tyreoidálních hormonů, kortizolu, aldosteronu a funkce ledvin. Ani dobře adaptovaný organismus s vyšší vrstvou podkožního tuku není schopen při dvacetiminutovém a delším pobytu v ledové vodě zabránit podchlazení s nebezpečím ohrožení základních životních funkcí. Pozornost je věnována také výzkumům, týkajících se otužování neadaptovaných osob i otázkám možnosti netřesové termogeneze u člověka. Jedna kapitola se kriticky zabývá i novou léčebnou a regenerační metodou posledních let - celotělovou kryoterapií. Ta spočívá ve 2-3 minutovém  působení extrémních teplot -110 °C až  -150 °C na lidské tělo.

   Z praktických zkušeností vyplývá, že otužování vůči chladu je důležité především z hlediska snížení nemocnosti pro akutní respirační choroby. Autor dokládá, že základem je dobrá funkce imunitního systému, podílí se však i zlepšená vázomotorická reaktivita. Jsou uvedeny jak správné postupy běžného otužování v rámci zdravého životního stylu, tak i hlavní zásady tzv. sportovního otužování, které spočívá v plavání dobře adaptovaných jedinců v ledové vodě. Zvláštní kapitoly popisují termoregulaci u dětí a starších osob i zdravotní rizika při fyzické aktivitě v chladu a nebezpečí vyplývající z prochlazení organizmu. Kniha podává přehled fyziologických pochodů nastupujících jako reakce na celkové působení intenzivního chladového podnětu, zabývá se projevy adaptace k chladu a pokouší se objasnit podstatu zvyšování obranyschopnosti organizmu otužováním.

   Podobná monografie v takto komplexní podobě u nás dosud nevyšla. Kniha zahrnuje 131 stran vlastního textu, obsahuje 40 obrázků a 14 tabulek. Je určena jak lékařům, tak také  pracovníkům v profesích vyžadujících adaptaci na chlad. Dále pak pedagogům a trenérům sportovců, kteří přicházejí do styku s chladem.

   Monografie vyplňuje vakuum, které dosud existovalo v naší odborné literatuře v oblasti adaptace a reakce na změny teploty. Otužování na teplo i chlad patří mezi významné složky denního režimu člověka. Bohužel i mnozí odborníci se často spíše přiklánějí k módním vlnám a nikoli ke znalosti fysiologie a patologie těchto procesů. Při tom je třeba pamatovat, že i v našich podmínkách dochází k výraznému kolísání teploty v mnohdy velice krátkém časovém období. Nelze opomenout ale ani možnosti cestování a rychlého měnění geografických a tím i tepelných milieu. Publikace je psána dobrým jazykem a čtivou formou a je doplněna jednoduchými a jasnými grafy a obrázky.

   Knihu je možno zakoupit v běžné obchodní síti, nebo objednat přímo na adrese nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5.