Základní pokyny pro otužování
Cílem otužování je zlepšování tělesné zdatnosti a upevňování zdraví a pevné vůle. Otužování může být rekreační nebo sportovní. Pod rekreačním otužováním rozumíme sprchování studenou vodou, saunování a sportování po celý rok – i v zimě – ve volné přírodě, například běhání nebo jízda na kole v lehkém oblečení. Sportovním otužováním chápeme plavání ve studené vodě pod 10oC za každého počasí. Nově se pod tímto pojmem rozumí zimní plavání, které je registrované mezinárodní plaveckou federací FINA. Zimní plavání je vhodným doplňkem i pro jiné sportovní disciplíny – například horolezectví, dálkové plavání, potápění, zimní turistiku, lyžování a podobně. Navíc je i dobrým doplňkem pro různé druhy pracovních činností ve ztížených klimatických podmínkách.
Otužovat se může každý zdravý člověk na základě doporučení lékaře po zdravotní prohlídce. Plavat v zimě může každý zdravý člověk, pokud je starší než 17 roků, u dětí udělí výjimku lékař. Nejlepší je začít do 40 let. Po čtyřicítce se může začít se zimním plaváním po důkladné lékařské prohlídce a jen se souhlasem lékaře.
Domácí otužování a sprchování
Základem otužování je domácí otužování. Začátečníci se mají denně sprchovat studenou vodou. Nejlepší je začít vlažnou vodou a postupně ji ochlazovat. Pokud nemáme k dispozici sprchu, nahradíme ji umýváním se ve studené vodě. Děláme to zásadně ráno.
Studenou vodou se můžeme sprchovat i večer, tím se ranní sprchování nenahrazuje, jen doplňuje. Ráno je třeba se sprchovat dvakrát tak dlouho jak večer. V zimě se doporučuje sprchovat 1-3 minuty, v létě 3-5 minut. Se sprchováním ve studené vodě mohou začít už dvouleté nebo tříleté děti.
Při sprchování se stále pohybujeme, nestojíme na jednom místě. Sedavá koupel ve studené vodě se nedoporučuje. Pod sprchou se snažíme o dobrou náladu a duševní pohodu, abychom si posilnili pevnou vůli. Když se dosprchujeme, utřeme se suchým ručníkem.
Hlavu si nemáčíme, dáme si koupací čepici, abychom si nenamočili vlasy. Po důkladném utření provádíme zahřívací cviky a až potom se nasnídáme. Pokud jsme v časové tísni, ranní sprchování raději vynecháváme, sprchovat se ve spěchu není dobré na psychiku.
Koupel ve vaně
Otužování a nemoci
Pokud jsme se otužovali podle těchto pokynů půl roku a déle, můžeme se začít otužovat ve volné přírodě – běháním, jízdou na kole a cvičením. Později plaveme za každého počasí, nejdřív v létě, postupně na podzim a v zimě. Pokud se otužujeme ve volné přírodě v zimě, je důležité být stále v pohybu.
Tímto způsobem si zocelíme organismus a asi po dvou letech zaznamenáme nižší výskyt různých nemocí, hlavně prochladnutí, přičemž i jejich průběh je mnohem lehčí a rychleji se uzdravujeme.
Léky proti horečce a antibiotika užíváme minimálně, protože kromě příznivých účinků mají také vedlejší, pro organismus nepříznivé. Studená voda nemá vedlejší nepříznivé účinky, kromě subjektivního citlivějšího vnímání u začátečníků.
Biorytmus otužilce
Otužilec spí v létě v zimě pod lehkou přikrývkou a chodí spát vždy ve stejnou dobu. Snaží se dodržovat pravidelný biorytmus. Při pobytu v uzavřené místnosti se doporučuje často větrat a spát při otevřeném okně až do pozdního podzimu. Optimální teplota v ložnici je 12oC, v obývacím pokoji, pracovně nebo v kanceláři 20oC. I trénovaný otužilec bez pohybu lehce prochladne. V zimě se otužilec obléká lehce a vzdušně. Pokud si chce udržet tělesnou teplotu při nižších venkovních teplotách, víc se pohybuje, přidává do kroku, nikdy nestojí bez pohybu. Extrémně lehký oděv nemá v zimě smysl, pokládá se spíš za projev exhibicionismu. Otužilci nenosí šál ani rukavice do teploty mínus 10oC, podle individuální vytrénovanosti. Při nižších teplotách si nikdy nezakrýváme ústa ani nos šálou nebo kapesníkem – při výdechu se na nich usazují choroboplodné zárodky, které potom znovu vdechujeme. Před vysycháním pokožky mrazem se chráníme hydratačními krémy – čím je chladněji, tím silnější vrstvu krému nanášíme.
Strava při otužování
Na rozdíl od neotužilých lidí mají otužilci i v zimě pocit, že venku je tepleji a lépe snáší mrazivé počasí a nepohodu. Stravují se přiměřeně.
Mají na zřeteli vyšší výdaje kalorií při pravidelném podchlazování organismu a vhodným způsobem ho doplňují. Při pobytu ve vodě chladnější než 4oC spotřebuje organismus na udržení tělesné teploty až 400 kcal za 1 minutu, což je obrovská zátěž. Tělo se snaží urychleně energii nahradit. Při podchlazení organismu dochází ke zpomalení odbourávání tuků, což při nadměrném příjmu může paradoxně způsobit jejich ukládání pod kůži na nežádoucích místech – na bocích, břichu – dokonce i obezitu. Proto je důležité dávat po otužileckém výkonu pozor a vyhýbat se nadměrnému příjmu tuků v jakékoli podobě.
Poznámka webmastera JK, 15. září 2019: Text neznámého autora byl zpracován na webu zimního plavání pravděpodobně v letech 2005 – 2010. Byl převzat bez jakýchkoliv úprav, s vyjímkou jazykových a pravopisných.
| následující část >>> |