Po dobu nemoci je třeba otužování přerušit. Po uzdravení si dopřejeme nejméně sedmi denní půst od otužování v ledové vodě, až potom začneme pozvolna s dalším otužováním. Nedáváme si obvyklou dávku.
Pokud se otužilec náhodou, nebo po nemoci, nadměrně podchladí, když vyjde z vody, nesmí být bez pohybu, i když se tak subjektivně cítí lépe. Nutíme ho stále se pohybovat, nekřičíme na něj a psychicky ho nevyčerpáváme zbytečnou komunikací. Třeme ho suchým ručníkem a nutíme ho hýbat se.
Proto je vhodné se otužovat ve větších skupinách.