Pobyt člověka ve vodě je vždy spojen s úbytkem tepla z organismu. Podchlazení závisí na teplotě vody, času, který člověk ve vodě strávil a na tom, jak se proti chladu chránil (plavky, obuv, čepice, neoprén apod.). rozeznáváme 3 fáze podchlazení:

1. fáze – lehké podchlazení

Tělesná teplota měřená v ústech 37 – 34 stupňů. Příznaky: třes, husí kůže, modro-červené zbarvení tváře, prstů na rukou a nohou, hlavně špiček, později vyhlazení kůže, strnulý výraz tváře, svalový třes, celková psychická čilost, čisté vědomí až bezstarostnost.

Léčba je potřebná jen ojediněle. Příznaky 1. fáze odstraňujeme pohybem – rozcvičkou, lehkým během apod. Pijeme teplé a sladké nápoje a když se usušíme, vejdeme do vytopené místnosti, oblečeme si suchý oděv a postihnutá místa třeme suchým ručníkem, přičemž jsme stále v pohybu. Asi po půlhodině se můžeme osprchovat ve vlažné vodě, do které postupně připouštíme teplou vodu.

Poznámka: tato fáze se nejčastěji objevuje u otužilců po doplavání.

2. fáze – střední podchlazení

Tělesná teplota měřená v ústech je 34 – 27 stupňů. Příznaky: ústup třesu, strnulost svalstva, přecitlivění hlavy a krku, silná bolest svalstva a kloubů končetin, bolest v oblasti genitálií, porucha řeči až neschopnost mluvit, porucha dýchacího rytmu, nástup periodického dýchání (několik mělkých vdechů a nádechů, které se střídají bez zjevných známek dýchání), zpomalený puls pod 40 tepů za minutu, nepravidelný až slabě hmatatelný puls, ztráta orientace a pocit nadměrné únavy.

Léčba jak při 3. fázi.

Poznámka: dobře trénovaný otužilec, který nepřeceňuje své síly a schopnosti, by nikdy neměl dospět do 2. a 3. fáze podchlazení.

3. fáze – těžké podchlazení

Tělesná teplota měřená v ústech pod 27 stupňů. Příznaky: ztráta vědomí, koma (stav hlubokého spánku), ojedinělé záškuby svalů, ztrácející se známky života, dýchání je povrchní nebo minimální, až nastává zástava dýchání. Puls nenahmatatelný, zástava srdce, úplná ztráta psychických funkcí, bezvědomí.

Léčba: 2. a 3. fáze podchlazení vyžaduje speciální opatření při poskytování první pomoci, proto vždy voláme rychlou záchrannou službu. Do jejího příjezdu provádíme tyto opatření: ihned začneme s obnovováním základních životních funkcí. Při zástavě dýchání a srdce poskytujeme dýchání z úst do úst nebo z úst do nosu a masáž srdce podle všeobecně známých zásad. Postihnutého osušíme a zabalíme do teplých, suchých přikrývek a třeme. Co nejrychleji zabezpečíme prohřátí organismu. Nejvhodnější způsob je koupel ve vodě, která má teplotu  30-35 stupňů. Do vody ponoříme jen trup – hlava, krk a končetiny zůstávají mimo vodu. Tělesnou teplotu sledujeme měřením v ústech. Při jejím zvýšení přidáváme teplou, dokud nemá 40 stupňů. Když stoupne postiženému teplota, můžeme mu ponořit do vody i končetiny, ale nikdy ne hlavu, protože při vzestupném prokrvování mozku by mohlo nastat krvácení do mozku v důsledku zvýšení krevního tlaku. Při dosáhnutí tělesné teploty 35,5 stupňů neměřené v ústech musíme rychle zahřívání organismu přerušit.

Postiženého osušíme a zabalíme do teplých přikrývek. Stav je ještě stále vážný a životu nebezpečný, proto postiženého v žádném případě nenecháváme samotného, ani tehdy, pokud nabyl vědomí. Pokud nemáme možnost ponořit ho do teplé koupele, dáme postiženému teplé, nejlépe mokré zábaly, které mají teplotu asi 40 stupňů hlavně na trup, břicho, genitálie, později i na končetiny a krk, nikdy ne na hlavu. Po dosažení tělesné teploty 35,5 stupně měřené v ústech, postiženého osušíme a zabalíme do teplých přikrývek. Pokud je při vědomí, podáváme mu teplé, sladké nápoje a měníme teplé přikrývky, které se mezitím ochladily od jeho těla.

Poznámka: i při dosažení tělesné teploty 35,5 stupně měřené v ústech musíme stále počítat s poruchami krevního oběhu a termoregulace. U postiženého může nastat náhlý vzestup tělesné tepoty, až horečka, proto ho do příjezdu rychlé záchranné služby nenecháváme samotného.

Omrzliny

Postižené bývají především uši, nos, nohy a ruce.

1.     stupeň – zblednutí kůže, později zčervenání, bolestivost prstů, hlavně pod nehty;

2.     stupeň – vyhlazení kůže, ztráta citlivosti, modro-červené zbarvení kůže, tvorba puchýřů;

3.     stupeň – bílá, vyhlazená mramorovitá kůže, později pozorovatelné odumírání tkáně kůže a hlubších tkání, zhnědnutí až zčernání.